Už několikrát jsem psal, že v investování je diverzifikace naprosto klíčová – namátkou např. v článku Nejbezpečnější investice. Diverzifikace by se neměla týkat pouze aktiv (akcie vs hotovost), sektorů (zdravotnictví vs technologie) či regionů (Asie vs USA). Pro správné rozložení rizika je třeba správně pracovat rovněž s měnami. Měl by mít investor vše v CZK? Kolik měn v portfoliu mít? A jaké typy investic zajišťovat? To vše si dnes zodpovíme.
Krátkodobý pohled
Měny nás umí nepříjemně překvapit. Představte si, že máte 1 mil Kč, za který si chcete za 1 rok koupit auto. Protože v ČR ale zrovna nejsou dobré sazby na spořících účtech, rozhodnete si peníze uložit na dolarový účet, kde je zrovna lepší úrok. Co by se tak během roku mohlo stát? Vždyť dolar je světová měna…
Podívejme se na příklad z historie, abych nezacházel do extrému během krize 2008, vyberu si třeba rok 2017.

17.4.2017 jste převedli 1 mil Kč na USD za kurz cca 25 Kč/USD. Máte 40 000 USD. Během roku vám dolarový spořící účet vydělal třeba 4 %, máte 41 600 USD. Chcete koruny, takže prodáváte USD za kurz 20,5 Kč/USD, protože koruna za rok posílila. Dostáváte na účet 852 800 Kč, jinými slovy jste přišli o zhruba 150 000 Kč. Ne úplně výhodná transakce, že ano?
A to umí cizí měny kolísat i třeba o 25 % za rok. Kurz umí být jako na houpačce, proto platí, že krátkodobé investice by měly být ve měně, ve které budou utráceny. Pokud byste si auto kupovali z USA a platili za něj v dolarech, kurz vás nezajímá. Pokud ale plánujete platit dětem studia v ČR, kupovat auto v českém bazaru či rekonstruovat v naší zemi nemovitost, peníze by měly být v korunách, protože je to nejbezpečnější.
Dlouhodobý pohled
Pro dlouhodobější investice (10 a více let) nás kolísání kurzu už nemusí trápit, protože dlouhodobé akcie umí typicky kolísat ještě více. A ztráty způsobené měnou většinou během 10 let v pohodě doženou. U dlouhodobých investic je důležitější jiný aspekt. Schválně – kdybyste čerstvě narozenému dítěti chtěli zajistit rentu a museli si vybrat jednu měnu, pomocí které budete investovat, která by to byla? Vsadili byste na českou korunu? Dolar? Švýcarský frank? Zastávám názor, že nejsme věštci a nevíme, která z uvedených měn bude následujících 50 let vítězem. Může to být klidně naše česká koruna. Ale taky už nemusí existovat. Protože je riziko, že vyberu špatně, doporučuji zde diverzifikaci, a to ideálně do měn, které jsou to už dlouho a jakožto platidla důležitých ekonomik tu asi ještě dlouho budou. To se týká určitě dolaru, eura či třeba japonského jenu.
Dlouhodobé investice už by tedy neměly být v CZK, ale v několika světových měnách. Jedním z argumentů je i ten, že investoři z ČR už typicky mají mnoho majetku závislého na vývoji české ekonomiky – máme tu nemovitosti, zaměstnání, spořící a běžné účty, penzijní spoření, stavební spoření apod. Tak proč mít i dlouhodobý majetek v koruně?
Diverzifikace v praxi
Abychom věděli, jakou zvolit investiční strategii, je nezbytné mít investiční plán. U krátkodobých investic volíme buď investice přímo emitované v CZK – např. spořící účty či investice zajištěné do CZK. To mohou být vybrané podílové fondy či třeba ETF, které sice investují do majetku obchodovaného v USD či EUR, ale díky měnovému zajištění (technikálie si nechám na jiný článek) vás nemusí trápit kolísání měnového kurzu. U dlouhodobých investic toto měnové zajištění nemusíme řešit – jednak je to mírně dražší, ale hlavně je to špatné z pohledu diverzifikace rizika, vizte výše. Námi investované CZK se převádí na cizí měnu a investice se při výběru převede zpět na CZK. Ovlivňuje nás tedy měnový kurz, což je chtěné.
Jaký pohled máte na měnové riziko vy?