Zlatá horečka III.

A proč se nechcete nakazit.

Dnes nás čeká poslední, třetí díl o investičním zlatě. V minulých dílech Zlatá horečka a Zlatá horečka II. jsme si už vysvětlili většinu zavádějících argumentů prodejců zlata. Dnes se podíváme na dostupnost zlata a s ním související možnosti nákupu (prodeje). Zároveň se pokusím vše zrekapitulovat a napsat, jak to mám s investicí do zlata já, byť to samozřejmě není směrodatné pro jiné investory.

Zlato je dostupné

S otázkou dostupnosti úzce souvisí formy vlastnictví zlata. Zlato můžete vlastnit ve 2 základních podobách – fyzicky či „papírově“.

Fyzická držba má snad jen jednu teoretickou výhodu, jinak samé nevýhody.

Namátkou:

  1. Bezpečnost – pokud máte zlato doma, co když vám ho někdo ukradne? Co když přijde válka a vy ho nestihnete vykopat ze země či vyzvednout z tajné skrýše ve zdi? Pojistit rozumné množství zlata rovněž taky jen tak nelze, respektive požadavky na zabezpečení a náklady na pojistné bývají značné.
  2. Náklady na skladování – abyste riziko krádeže eliminovali, můžete si zlato nechat u někoho uskladnit. Ale to není zdarma. Bezpečností schránky v bance jsou poměrně drahé.
  3. Likvidita – fyzické zlato sice prodáte skoro kdykoliv, ale rozdíl mezi tržní a výkupní cenou bude veliký. O tzv. spreadu se rozepíšu níže.
  4. Riziko padělků – pokud kupujete od velkého obchodníka, asi to nehrozí, ale teoreticky lze stále narazit na padělky či minimálně znehodnocené slitky/mince s nižší hodnotou. Pokud nemáte třeba certifikát pravosti, opět to snižuje hodnotu. 

Zásadním tématem u zlata je tzv. spread, tedy rozdíl mezi tržní a výkupní hodnotou. Ten může být u zlata klidně i několik desítek procent. Pokud už člověk kupuje fyzické zlato, je dobré to dělat u obchodníka, který má férové výkupní ceny a podmínky. Prodejci často zlato koupené jinde nevykupují.

Se spreadem souvisí i velikost/forma zlata. Čím menší velikost, tím je spread větší, jak při prodeji, tak většinou při výkupu. Jinými slovy se vyplatí kupovat hlavně větší kusy. Zlatá mince o váze 1/25 trojské unce stojí 3 302 Kč. Ta stejná o váze 1/10 unce 6 900 Kč, ½ pak 32 259 Kč a mince o váze 1 unce vyjde na 58 700. Pokud byste si unci kupovali po malých mincích, potřebovali byste 82 550 Kč, což je o 40 % více. Obchodníci toho často využívají a nabízejí programy, v nichž můžete pravidelně investovat do zlata, právě třeba nákupem menších mincí. Aby se nákup zlata vyplatil, je vhodné kupovat buď velké mince či slitky, ideálně o váze 1 unce a vyšší. Když pak ale potřebujete peníze, počítejte s tím, že slitek/minci jen těžko rozpůlíte a musíte ji prodat celou. Obdobná nevýhoda jako když vlastníte investiční byt či třeba obraz.

Onou teoretickou výhodou je, že když bude velký problém, zlato prostě můžete vzít a komukoliv ho prodat či ho vyměnit třeba za jídlo či benzín. V souvislosti s touto otázkou se zároveň ptám, jestli máte doma pistoli, protože jestli ne, pokud budou časy takto špatné, bude záležet spíše na vlastnictví zbraně.

„Papírová“ forma vlastnictví je v lecčem jednodušší. Odpadají vaše náklady na zabezpečení a skladování, nemusíte řešit padělky a zlato v takové formě je daleko likvidnější – peníze z prodeje můžete mi na účtu klidně do pár hodin. Nejrozumnější pro papírové vlastnictví je využít tzv. ETF či podílového fondu. Po koupi daného ETF se stáváte spolumajitelem množství zlata, které je někde bezpečně uloženo, typicky u některé z velkých světových bank např. v Londýně či New Yorku. S držbou jsou spojeny náklady na uložení zlata a jeho obhospodařování, provoz ETF či fondu atd. U lepších fondů jsou tyto náklady typicky do cca 0,4 % p.a. což by mělo být o dost méně, než když zlato držíte doma. Navíc je tato forma pravděpodobně bezpečnější a celkově spojena s méně riziky. Nevýhoda je, že si na cihlu nemůžete sáhnout a pokochat se pohledem na třpytivý povrch. Stejně tak to ale nemůže udělat zloděj.

Mít zlato v portfoliu?

Jak jsme si v článcích o zlatu popsali, existuje mnoho přinejmenším zavádějících tvrzení, která vás mají přimět k nákupu tohoto drahého kovu. Byť se mi nepodařilo obsáhnout tvrzení všechna, myslím, že jsem vyvrátil či vyjasnil nejčastější investiční mýty ohledně zlata.

Asi vás teď překvapím, když řeknu, že já sám v portfoliu trochu zlata mám. Proč? Zaprvé to odpovídá mému finančnímu plánu a cílům. A za druhé jsem v tomto spíše opatrnější investor, který chce hlavně neprohrát. Proto především pro střednědobé cíle mám v portfoliu řádově cca 10 % majetku ve zlatě. Zlato může být dobrá pojistka pro případ velké krize. Jak jsme si ukázali, byla v historii období, kdy se zlatu na rozdíl od jiných aktiv hodně dařilo. Ale statisticky se jiným aktivům dlouhodobě daří více, proto mi dává smysl sice riziko rozložit a do zlata raději investovat, ale nepřijde mi rozumné na něj spoléhat přespříliš (přes 20 %).

Picture of Ing. Filip Horák, PFP

Ing. Filip Horák, PFP

Vzdělávám své klienty. Článek po článku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


další články

Related Posts

Rizika u pojištění nemovitosti a domácnosti

Co za rizika určitě nepodceňovat.

Zlatá horečka II.

A proč se nechcete nakazit.