Minule jsme si uvedli některé mýty či argumentační fauly, které se objevují v souvislosti s nákupem zlata. Stihli jsme si popsat mou investiční filozofii a to, jak je zlato ve skutečnosti (ne)stabilní. Dnes se chci věnovat souvisejícímu tématu – ochraně proti inflaci. Dále popíšu využívání zlata centrálními bankami a rovněž zlato v dobách krizí.
Ochrana proti inflaci
Skutečně zlato spolehlivě ochrání dlouhodobého investora proti inflaci?
Na pomoc si vezmu opět graf zobrazený v předchozím článku:
Inflace od roku 1980 do roku 2007 byla celkem zhruba 171 %. Pokud bychom do zlata tou dobou investovali 1 000 dolarů a chtěli bychom mít po 28 letech alespoň to, co jsme investovali, kvůli inflaci bychom chtěli prodávat za 2 710 dolarů. V realitě bychom ale prodávali za stále stejnou cenu, takže reálná ztráta je 1 710 dolarů.
Abychom byli spravedlivější, můžeme se podívat na cenu od 1975 (legalizace držby zlata v USA) až do současnosti, kde jsme na historických maximech. Zlato za tu dobu vydělalo kumulativně zhruba 950 %, zatímco inflace byla jen 490 %. Tedy zlato roste v průměru 2x rychleji než inflace, ale to může být k ničemu, když se najde období 25 let, kdy tomu tak není.
Historicky jsou aktiva, která mají v ochraně proti inflaci daleko lepší úspěšnost a nejsou ani tak volatilní – např. akcie. Americký ekonom Jeremy Siegel dokonce spočítal výnosnost hlavních aktiv za posledních 200 let a vyšlo mu, že zlato vydělalo v průměru jen necelé jen 1 % nad inflaci, zatímco dluhopisy 3 % a akcie 7 %, tudíž posledních 50 let bylo pro zlato paradoxně dobrých.
Zlato a centrální banky
Centrální banky se v letech 2022 – 2023 podílely na poptávce po zlatě necelou čtvrtinou. Jejich nákupy byly velmi vysoké. Poptávku však táhnou především 4 země – Turecko, Čína, Indie a Kazachstán. Česko je pro zajímavost za poslední rok 5. na světě. Ano, některé země zlato nakupují a částečně tak táhnou nahoru jeho cenu. Tipuju, že to není proto, že jako jasnovidci očekávají obří finanční krizi, ale spíše proto, že se některé tyto státy chtějí zbavit závislosti na dolaru jako rezervě.
To, že některé banky nakupují zlato, vůbec není argument pro jeho nákup. Určitě nejsem chytřejší než analytici ČNB, ale osobně vidím v nynější době smysl spíše v jeho prodeji, jako to třeba dělá Uzbekistán či Thajsko. Otázku, zda je vhodná doba na navyšování zlatých rezerv do výše 100 tun, však nechám někomu povolanějšímu. Běžné retailové investory by mělo zajímat spíše to, že některé státy zlaté rezervy vůbec nemají. A fungují a vůbec jim to nevadí a často drží rezervy v něčem lepším. Je to třeba Kanada, Norsko, Chorvatsko nebo Švýcarsko Latinské Ameriky – Kostarika. Nenechte se proto prosím zlákat nákupy druhých, zvlášť když neznáte jejich motivaci k nákupu, protože je pravděpodobně jiná než ta vaše.
Přichází krize
Strašení krizí je skvělou prodejní taktikou. Jsou ekonomové, kteří si na tom vybudovali kariéru. Pravda je taková, že předpovědět finanční krizi je těžké. Ano, existují určité ukazatele, které mohou napovědět, ale i ony častou lžou. Co platilo v jedné době, nemusí platit o 20 let později, např. proto, že centrální banky se ponaučily a teď zareagují jinak. Nicméně finanční krizí se straší tak často, že občas se někdo trefí a pak je vzýván jako věštec a odborník. Trhem hodně hýbou emoce a tzv. černé labutě, obojí se předpovídá špatně. Zcela jisté je, že nějaká finanční krize přijde. Může to být příští měsíc, protože splaskne bublina spojená s AI či za 4 roky, protože Rusko napadne Polsko či sem za 10 let přiletí mimozemšťané a svět se zblázní.
Zde odkážu na kapitolu z předchozího článku o zlatě – ano, zlato v některých finančních krizích či bublinách prokázalo schopnost bezpečného přístavu a na rozdíl od jiných aktiv vydělávalo. Ale v některých krizích naopak nerostlo tolik, jako jiná aktiva. Proto i kdyby krize nyní přicházela, není tolik podstatné, zda zlato v portfoliu máte či nikoliv.
Aby článek nebyl vyčerpávající, za 2 týdny vyjde poslední díl, v němž se budu věnovat dostupnosti zlata, jeho formám a také tomu, zda zlato do portfolia patří či nikoliv.
