Ve finančním plánu mám kapitolu nazvanou Ochrana majetku. Stejně tak by se mohla jmenovat odborněji Zajištění majetku. V této kapitole si s klienty definujeme hrozby/rizika, která mohou ohrozit jejich majetek. Může se jednat o vyhořelý byt, ukradený automobil, jimi zaviněnou nehodu na lyžích či třeba poruchu pračky. Na tyto všechny typy hrozeb existuje určité, méně či více smysluplné, pojištění. Jak jste si ale mohli všimnout, neřeším Pojištění majetku.
Jaký je tedy rozdíl mezi Zajištěním a Pojištěním?
Mezi zajištěním a pojištěním je asi takový vztah jako mezi hladem a zeleninou. Hlad máme všichni, většina lidí zeleninu jí (má potřebu), někteří to ale nepotřebují, ba dokonce odmítají a některým je to úplně jedno. Tímto možná zdánlivě neohrabaným přirovnáním jsem chtěl popsat, že zajištění majetku je obecné řešení, proti čemu a jak bude majetek chráněn. Naproti tomu pojištění už je konkrétní způsob řešení, zdaleka ne však jediný.
Zajištění řešíme s klienty tabulkou, která vypadá nějak takto, jen těch řádků je tam typicky o poznání více:
| Oblast hrozeb | Maximální škoda | Příklad rizik | Potřeba a způsob ochrany | Pojistná částka / rezerva | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| byt Olomouc | 5 000 000 | požár, záplava, vichřice, nepřízpůsobiví sousedé | 5 500 000 | tržní + 10 % | |
| skútr | 25 000 | střet se zvěří, zaviněná havárie, odcizen | 25 000 | ||
| rozvod | 8 000 000 | – | – | polovina majetku |
Klíčová část řešení zajištění by mělo být popsáno ve 4. sloupci zleva, tedy Potřeba a způsob ochrany. Zatím jsem jej ale nechal prázdný, protože článek chci udělat interaktivnějším a myslím, že i průměrně finančně gramotný čtenář vymyslí správné řešení.
Princip pojištění a jeho ceny
Jeden z principů pojištění je, že rozumně smýšlející pojišťovna na něm bude dlouhodobě vydělávat. Každá firma totiž chce, respektive musí být dlouhodobě zisková. Např. pojišťovna na pojistném od klientů vybere za rok 1 miliardu Kč. Zjednodušeně se náklady pojišťovny dělí na vlastní náklady a náklady na pojistné plnění. Vlastní náklady tvoří menšinu a řadí se sem náklady na provoz (pronájem budov, software), prodej pojištění (reklama, školení partnerů) apod. Většinu nákladů pojišťoven tvoří položka pojistné plnění, jinými slovy úhrada škod klientům, kteří byli pojištění. Naše modelová pojišťovna tak může mít provozní náklady 250 mil Kč a náklady na pojistné plnění třeba 700 mil Kč. Zisk před zdaněním pak bude v tomto případě výnosy – náklady, tedy 1 000 – 950 = 50 mil Kč.
Cenotvorbě pojišťoven se nyní věnovat nebudeme, to je téma na samostatný článek. Nyní bude stačit si povědět, že cenu dnes pojišťovny počítají velmi přesně na základě extrémně propracovaných dat a modelů. Cena v sobě zahrnuje jednak vlastní náklady, jednak náklady na plnění a pak také samozřejmě zisk.
Činnost pojišťovny s oblibou přirovnávám k sázkové kanceláři. Většina klientů prohraje, občas nějaký šťastlivec (v pojištění smolař) prohraje a ti ostatní se na něj složí. Vítězem bude vždy pojišťovna, respektive sázková kancelář. Protože pokud vše správně spočítala, končí v zisku.
Ponaučení
Z výše uvedeného plyne, že sázet ani pojišťovat se statisticky nevyplatí. Průměrný klient dlouhodobě prohraje, tudíž získá méně peněz, než vložil. To, zda se průměru vymykáme, ví nakonec nejlépe pojišťovna, která si to za pomoci různých kritérií zjistí a spočítá. No a pokud se vymykám, mám pravděpodobně vyšší cenu. Jak z toho ven?
Dlouhodobě nejvýhodnější řešení zajištění je tzv. samopojištění. To znamená, že jsem sám sobě pojišťovnou a škody, které nastanou kryju buď z finanční rezervy či z odprodeje přebytečného majetku. Odpadají mi vlastní náklady a nutnost generovat zisk, to znamená, že oproti řešení s pojišťovnou ušetřím třeba 30 %.
Má to 2 obrovská ALE:
- Musím to emocionálně unést – musím být připraven, že když mi vyhoří byt, vyberu z účtu 1 mil Kč a dám jej do oprav. Že když mi ukradnou auto, koupím si za svoje nové. Když někoho zraním na lyžích, škodu mu uhradím z vlastní kapsy.
- Musím na to mít – pro většinu lidí existují škody, které by byly likvidační či by významně ohrozily plnění cílů či životní úroveň rodiny. A pro každého bude tato výše jiná. Někdo nemá na to, aby si koupil novou Felicii, když mu ji ukradnou. A někoho rozhází třeba jen totální zničení RD po tornádu za 10 mil Kč.
K pojištění osobně přistupuju tak, že klient má jedny peníze a dá je buď do pojištění (kde statisticky prodělá) či do investic (kde statisticky vydělá). No a samozřejmě, že jsem raději, když vydělá, peníze zůstanou na jeho potřeby, a ještě se budou zhodnocovat. Avšak zároveň je nezbytně nutné, aby nás neohrozila žádná hrozba a finanční plán fungoval vždy za všech podmínek. Klientům říkám, že ideálně pojišťujeme jen to, co opravdu musíme. Tedy taková rizika, na které nám nestačí rezerva či dosavadní majetek. Pro někoho tato hranice leží na škodách v řádu vyšších desetitisíců, pro jiného v řádu nižších milionů. Proto je každý finanční plán lehce jiný, principy zůstávají.
Rád bych ještě zmínil rizika nepojistitelná. Mám v plánu jim v budoucnu věnovat celý článek, proto jen stručně. Existují rizika, která nejdou pojistit, pojišťovny zkrátka žádný takový produkt nenabízí. Finanční škody u rozvodu bývají obrovské, finanční plán je často potřeba extrémně modifikovat. Pokud je vaším koníčkem třeba demolition derby, asi víte, že žádná pojišťovna (co vím) vám životní pojištění na riziko smrti nesjedná. Na tyto rizika lze mít plán a řešit samopojištění, bohužel ne pojištění. Pak existují drobná nepojistitelná rizika podobného typu, kde škody dosahují řádově menších částek. Rozbije se vám 20 let stará pračka, vaše dítě vám rozbije telefon, vlastní pes sežere tisícovku. S určitým stupněm rizika je vždy potřeba v životě pracovat.
Řešení příkladu
Jak bych tedy v praxi řešil doplnění výše zmíněné tabulky? To záleží na finančním plánu klientů – především na jejich současné životní úrovni, úrovni, kterou si chtějí zachovat, cílech, finanční rezervě a majetku celkově.
Ale pro úplně průměrné klienty by platilo, že:
- Byt – řešíme kvalitním all-risk pojištěním na správnou částku. Nemůžeme si dovolit riskovat ztrátu několika milionů. Bohužel nemůžeme vyřešit vše – když se do bytů okolo nastěhují nepřizpůsobivý sousedé či v sousedství domu postaví čističku, cena bytu klesne.
- Skútr – řešíme primárně rezervou, škoda je v nižších desetitisících, rezerva by měla být o dost vyšší. Pozor, povinné ručení samozřejmě řešíme, to je jiná hrozba.
- Rozvod – nelze řešit jinak než samopojištěním. Respektive doufat, že v něj nedojde, ale ideálně mít plán (smlouva, rezervy atd.), kdyby k němu došlo.
Podobné principy platí u Ochrany příjmu. Chtěli byste slyšet podrobnější vysvětlení, případně naroubované na vaši konkrétní situaci? Pak mi dejte vědět, rád se o tom s vámi pobavím.
