K autům mám vztah jako většina z nás. Mám rád pohodlí, bezpečí, dobrý pocit z jízdy. Přesto jezdím relativně obyčejným autem. Důvod je prostý: drahé auto je z pohledu osobních financí díra na peníze. Nejde jen o pořizovací cenu. Hlavní roli hraje to, co na první pohled nevidíme: ztráta hodnoty v čase, vyšší průběžné náklady a peníze, které mezitím nemohou pracovat jinde. Čím dražší auto, tím rychleji z finančního hlediska člověk chudne.
Hodnota auta klesá prakticky od okamžiku, kdy s ním odjedete z parkoviště. U nových a dražších aut bývá pokles v prvních letech nejprudší. Pro férové porovnání používám průměrné roční tempo poklesu: u běžného nového vozu na pět let dává smysl počítat zhruba 30–40 % celkem, u levnější ojetiny klidně kolem 25–35 % za pět let. Čísla jsem si vygooglil a jsou orientační, podstatný je především princip. I když se znehodnocení „platí“ až při prodeji, z pohledu rozpočtu to lze vnímat jako normální, průběžný náklad.
Levné auto vs drahé
Pojďme si udělat malé srovnání, dejme tomu, že zvažujete nákup vozidla, váš rozpočet je 1 mil Kč (cena nového Superba).
Můžete zvolit:
- Nové auto za 1 000 000 Kč. Po 5 letech bude zůstatková hodnota zhruba 600 000 Kč (pokles 40 %). Ztráta tedy 400 000 Kč, tj. v průměru 80 000 Kč ročně. K tomu orientačně ročně: pojištění 28 000, servis/údržba 12 000, pneumatiky 8 000, dálniční známka 1 800, STK v průměru 1 000, parkování 6 000, palivo 25 000. Celkem přibližně 161 800 Kč ročně, tedy asi 13 500 měsíčně.
- Ojetinu za 300 000 Kč. Po 5 letech zůstatek 210 000 Kč (pokles 30 %). Depreciace 90 000 Kč, tj. 18 000 Kč ročně. K tomu ročně: pojištění 10 000, servis/údržba 8 000, pneumatiky 6 000, dálniční 1 800, STK v průměru 1 000, parkování 6 000, palivo 25 000. Celkem okolo 76 000 Kč ročně, tedy asi 6 300 měsíčně.
Rozdíl je přibližně 85 tisíc ročně jen tím, že auto je „hezčí a novější“. A co oněch 700 tisíc rozdílu v kapitálu? Pokud by peníze ležely 20 let v dynamickém portfoliu a vydělávaly si jen střízlivých 6 % p. a., vyrostou hrubě zhruba na 2,2 milionu Kč. Pokud má někdo auto jako životní styl, rozumím, že si udělá radost. Osobně je to pro mě prostředek z místa do A do B a raději beru těch 2,2 mil Kč, které mi dají 10 000 Kč měsíčně na rentu.
Závěr
- Auto je spotřební zboží, opak investice. Nečekám od něj výnos, chci spolehlivou službu za rozumné peníze.
- S dražším autem rostou nejen pojistky, ale i servisní úkony, díly a často i pneumatiky.
- Nejprudší část poklesu hodnoty tlumí kvalitní ojetina.
- Před nákupem si spočítám celkové roční náklady: depreciace + pojištění + servis + pneumatiky + palivo/elektřina + dálniční známka + STK/emise + parkování + „drobnosti“. A srovnám to s rozpočtem a cíli – pokud vše vychází, můžu si dovolit i dražší auto, pokud mi to za tu radost stojí.
Shrnutí je prosté: čím levnější a racionálnější auto, tím více zůstává na ostatní cíle. A záleží pak, jak máte v seznam priorit vysoko např. rentu, vlastní bydlení či třeba dar dětem do startu dospělého života.
A čím jezdíte vy?
