Dnešní článek bude o tom, jak různí lidé (ať už poradci či spíše klienti) přistupují k důležitosti produktu. Ať už se jedná o investiční fond, životní pojištění či třeba povinné ručení. Chci psát o 2 různých extrémech, s oběma jsem se u klientů i u některých kolegů poradců setkal.
Jeden názor zní, že nemá smysl to moc prožívat. Prostě když mám dle plánu investovat do akcií, vyberu si nějaký fond, který tak činí, a je to. Stejně tak, když si vyhodnotím, že potřebuju pojistit byt, zajdu na internetový srovnávač, vezmu nabídku, která je mi sympatická, a je to. Nebo si sjednám to nejlevnější povinné ručení na rozumný limit. Těmto lidem můžeme říkat třeba podceňovači.
Druhá skupina lidí se pak umí dlouhé hodiny bavit o tom, zda je lepší to pojištění s asistencí na 5 000 Kč namísto 6 000 kč, když to první stojí o 50 Kč méně. Či zda mám koupit indexový fond nebo raději ETF, když se nákladovost liší o celé 0,03 %. A tuto skupinu budu nazývat přeceňovači.
Tak schválně, jste spíše v partě podceňovačů či spíše přeceňovačů?
Zhodnocení přístupů
Já se ze své pozice řadím k rozumným přeceňovačům a hned vysvětlím, co to znamená a proč si myslím, že je to dobře.
Zůstanu u příkladu investičního fondu, který investuje do akcií. Klienti mi několikrát tvrdili, že už do akcií investují a že jim řešení dělali (třeba) v bance. Na dlouhodobé cíle jsou akciové fondy skvělá věc, ale vážně jsou akcie a akcie. Jedna věc bude investovat do menších brazilských firem či třeba do evropských společností spojených s vodním hospodářstvím. A druhá do celosvětového indexu, nebo alespoň do menších firem v celé Latinské Americe či celkově do odvětví služeb v Evropě. Kde riskujeme více, že si vybereme špatně – v prvním či druhém případě?
U pojištění to funguje podobně. Jedna věc je stanovit správně pojistnou částku, např. 7 mil Kč na invaliditu. A vybrat si pojišťovnu X, však ono je to jedno… Kdybyste si ale vybrali pojišťovnu Y, dostane daleko lepší pojistné podmínky – méně výluk, lepší definice, férovější přístup k předchozím nemocem atd.
Zastávám názor, že při výběru produktů je vždy potřeba pečlivá analýza. Postupovat na základě kritérií a vybrat ty produkty, které jim co nejvíce odpovídají. U investic je potřeba pročíst alespoň factsheet daného fondu – vědět do čeho investuje, v jaké měně, jaká je nákladovost, velikost fondu atd. Není jedno, zda má fond nákladovost 2 % nebo 0,2 %. U pojištění je to dle mého o něco komplikovanější. Pojistné podmínky mají typicky desítky stran. A když vybíráme mezi 10 pojišťovnami, je to třeba 500 stran textu k pročtení, porozumění a porovnání. I proto si platím a nemohu si vynachválit nezávislý srovnávač pojistných podmínek od společnosti EUCS. Bez něj bych si netroufnul svědomitě klientovi poradit, který produkt je v jeho situace nejkvalitnější.
Nic se ale nesmí přehánět. Chodit do zbytečných detailů je produktivní a platí, že když vybereme investiční fond, který rozumně splňuje naše kritéria je jedno, jestli bude mít 5 % měnově zajištěno či nikoliv. Protože tak jako tak dosáhneme podobných výsledků. Podobně u pojištění nemovitosti. S kvalitní pojišťovnou, která bude plnit rozumně velká rizika, chybu neuděláme. A je jedno, že jedna má výluku na rozbití záchodu a druhá nikoliv. Nejsložitější je myslím situace u životního pojištění. I drobné nuance mohou být poměrně důležité a neexistuje produkt, který by byl universálně nejkvalitnější pro všechny. Analýzu produktu zde tak považuji za nejpodstatnější.
Jak to vidíte vy? Jste v nějaké oblasti detailisti či opačně?
