Všiml jsem si, že někteří lidé se snaží inspirovat finančním plánování/investicemi miliardářů. Hádám, že mají představu, že když je napodobí, budou taky časem bohatí. Takto to bohužel nefunguje. Ptáte se proč? Krátká odpověď: jejich majetek stojí na jiné konstrukci a je spravovaný úplně odlišně. Něco se převzít dá, ale přímé kopírování obvykle škodí.
Rozdíly v portfoliu
Statistiky se liší, ale u nejbohatších bývá největší položkou podíl ve vlastní firmě, popř. private equity investice. Kolem něj sedí profesionální správa (rodinná kancelář), která řeší diverzifikaci, daně, rizika i nástupnictví. Vedle toho drží směs veřejných trhů, nemovitostí, cash atd.
| Složka | U nejbohatších | U běžné české domácnosti |
|---|---|---|
| „Jádro“ majetku | Podíl ve firmě/private equity | Vlastní bydlení |
| Veřejné investice | Globální akcie a dluhopisy | Spíše v menší míře |
| Neveřejná aktiva | Private equity, venture, private debt | Většinou nedostupná |
| Likvidita | Řízená úvěrovými linkami | Důraz na hotovostní rezervu |
| Správa | Tým (family office) | Vlastní režie/poradce |
Jak vidíte z tabulky výše typické rozložení majetku mezi velmi a průměrně bohatými je naprosto odlišné. Nejde o jeden trik, ale o souhru podmínek, které domácnost (ani ta nadprůměrně vydělávající) nemá a ani mít nemá.
Stručně čtyři nejdůležitější důvody:
- Majetek typicky vznikl podnikatelskou koncentrací, ne investiční diverzifikací. Napodobovat schválně „všechno na jednu kartu“ je zbytečné riziko.
- Přístup a podmínky: do lepších neveřejných příležitostí se chodí přes vztahy a velikost; velcí si vyjednají lepší poplatky i struktury. Bavíme se ale třeba v řádech desítek milionů dolarů.
- Likvidita a plánování hotovosti. Private equity a podobné investice zamykají peníze na roky a přináší kapitál postupně. Bohatí si často drží rovněž dost hotovosti pro investiční příležitosti.
- Aparát, daně a právo. Rodinné kanceláře mají analytiky, právníky a struktury pro mezigenerační předání; jejich řešení je drahé a v kontextu „běžné“ domácnosti často nedává ekonomicky smysl. Milionáři není to stejné jako miliardáři.
Modelový příklad
Zakladatel s majetkem 30 mld USD má většinu hodnoty ve vlastní firmě, vedle toho část v globálních akciích a dluhopisech, výraznou složku neveřejných investic a malou hotovost. Likviditu řeší často úvěry proti portfoliu a snese, že peníze jsou roky „zamknuté“. Rodina s majetkem 15 mil. Kč má nemálo peněz v nemovitosti, ve které bydlí, rozumnou rezervu a typicky milionové vklady do levných globálních fondů. Potřebuje průběžnou likviditu a bezpečně si splnit cíle.
Smysl tedy dává budovat pevné základy: hotovostní rezerva, pojištění klíčových rizik (nemovitost, odpovědnost, invalidita), jednoduché globální portfolio přes levné fondy/ETF, pravidla rebalancí a jasné cíle. Alternativy až od určité výše investičního majetku, s vědomím delšího uzamčení peněz a vyšších nákladů. Inspirace od nejbohatších může být užitečná – např. v řízení rizik, snaze o určitou diverzifikaci, plánování cashflow apod.
Na blogu k tématu doporučuji:
Chcete se o své finance starat tak, jak by to bohatá česká rodina dělat měla? Dejte mi vědět.
