Upozornění: tento článek píšu na základě toho, s čím se na mě moji klienti občas obracejí. S daněmi radit nechci a nemohu, ale základní povědomí mám, a chtěl jsem proto upozornit na časté omyly, které vídám/slýchám v mém okolí. Podáváte daňové přiznání za rok 2025? Věřím, že se přečtením tohoto článku něco přiučíte.
Novinky v podávání daňového přiznání
Novinka od ledna 2026 ještě neplatí
Když se teď v únoru a březnu bavíme o daních, máme na mysli rok 2025. A to je první drobnost, která překvapivě často lidem zamotá hlavu: přečtete si nějakou novinku, která platí od ledna 2026, a pak ji (v dobré víře) hledáte v přiznání za rok 2025 – samotnému se mi to stalo.
Lhůty pro podání daňového přiznání
Pokud podáváte přiznání za rok 2025, základní lhůta je 1. dubna 2026 (papírově), elektronicky 4. května 2026 a přes daňového poradce 1. července 2026.
Někdy stačí roční zúčtování u zaměstnavatele
U spousty zaměstnanců je největší novinka každý rok pořád stejná: že by vlastně přiznání vůbec podávat nemuseli nebo že naopak musí. Pokud jste měli v roce 2025 jen příjmy ze zaměstnání (typicky od jednoho zaměstnavatele) a neměli jste další zdanitelné příjmy, často stačí roční zúčtování u zaměstnavatele. Jenže roční zúčtování má jeden zásadní háček – musíte o něj požádat včas. Letos je v daňovém kalendáři Finanční správy jako termín 16. února 2026, tudíž pokud jste to nestihli, už je asi pozdě.
Pronájem, podnikání, prodej investic
Naopak důvody, proč se ze zaměstnance stane člověk, který musí podat přiznání, bývají pořád stejné: pronájem, podnikání/vedlejšák, prodej investic bez splněných podmínek pro osvobození, souběh zaměstnavatelů, nebo situace, kdy vám zaměstnavatel roční zúčtování udělat nemůže.
Povinnost komunikovat elektronicky
A ještě jedna technická věc, která v posledních letech dělá chaos: pokud máte zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, máte v řadě případů povinnost komunikovat se státní správou (tzn. i přiznání) elektronicky.
Co lidé často nevědí
Sleva na manželku
Zaprvé sleva na manžela/manželku. Dnes už to není automatická položka. Za určitých podmínek ji uplatnit lze, ale musíte splnit dvě klíčové věci: žít ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem, které nedovršilo 3 roky, a současně mít u manžela/manželky vlastní příjem do 68 000 Kč za rok, což splňuje málokdo. Mateřská se do příjmu počítá, rodičovský příspěvek už nikoliv. Finanční správa navíc výslovně upozorňuje, že podmínky se posuzují po měsících – musí být splněné na počátku kalendářního měsíce.
Odpočty na produkty na stáří a dlouhodobou péči
Druhé téma jsou odpočty na produkty na stáří a nově i dlouhodobá péče. U přiznání za rok 2025 už se dost lidí poprvé potká s tím, že mají penzijní spoření, životní pojištění a k tomu třeba DIP, případně pojištění dlouhodobé péče. Možná byste chtěli odečíst ze základu daně 48 000 Kč u každého produktu. Takto to bohužel nefunguje, můžete si odečíst v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč za rok za všechny produkty dohromady.
Vysšší sazba daně
Třetí věc, kterou část lidí podcení, je vyšší sazba daně 23 %. Většině domácností to nevezme ani korunu navíc, ale u vyšších mezd a bonusů to umí překvapit. Pro rok 2025 Finanční správa uvádí průměrnou mzdu 46 557 Kč, její trojnásobek 139 671 Kč (pro zálohy) a 36násobek 1 676 052 Kč (pro zdaňovací období). Nad tyhle hranice se aplikuje 23% sazba na částku, která limit přesáhla, ne na celý příjem. Nejčastější chyba tady není špatný výpočet, ale to, že člověk vůbec nečeká, že se ho to může týkat – typicky kombinace více příjmů, prémie, odstupné apod.
Oznamovací povinnost
Čtvrté téma, které se netýká každého, ale když se týká, umí být nepříjemné: oznamovací povinnost u osvobozených příjmů nad 5 milionů korun. I když je příjem osvobozený, u jednotlivého příjmu vyššího než 5 000 000 Kč máte oznamovací povinnost vůči správci daně – a příjem se posuzuje jednotlivě. Pozor na to, penále je drakonické! Typicky se netýká nemovitosti prodaných v ČR, ale přijít k 5 mil Kč lze i jinak – velké změny v portfoliu, prodej firmy, prodej nemovitosti v zahraničí atd.
Lhůta na zaplacení daně
A pátá banalita, která ale nastává často: lidé řeší jen odeslání přiznání, ale zapomenou, že stejná lhůta je i na zaplacení daně. Přiznání a platba jdou ruku v ruce.
Modelový příklad
Vezměme si modelovou domácnost. Vy jste zaměstnanec, v roce 2025 jste měl stabilní příjem a k tomu jste si platil něco na rentu – třeba doplňkové penzijní spoření a nově i DIP. Celkem jste v roce 2025 poslal na daňově podporované produkty 60 000 Kč. Člověk by rád odečetl všech 60 000 Kč, to bohužel nelze, limit je 48 000 Kč za rok. To znamená, že si od základu daně můžete odečíst maximálně 48 000 Kč a zbytek už daňově nic neudělá. Čistě orientačně: pokud se vám celý odpočet promítne do části základu daně daněné 15% sazbou, sníží vám daň až o 7 200 Kč (48 000 × 0,15).
Do toho přidejme druhou častou věc: máte doma manželku/manžela s dítětem, kterému bylo v průběhu roku 2025 třeba 2,5 roku. Pokud chcete uplatnit slevu na manžela/manželku, musíte hlídat, jestli jsou podmínky splněné na začátku každého měsíce. Když dítě dovrší 3 roky prvního dne v měsíci, za ten měsíc už slevu uplatnit nejde.
Během roku 2025 jste prodávali podíl ve firmě, který jste historicky vlastnili. Na účet vám přišlo 6 milionů Kč. Tuto transakci, i kdyby nepodléhala dani, je třeba oznámit, jinak riskujete vysoké penále.
Pokud si s daněmi nevíte rady, doporučuji obrátit se na šikovnou účetní, nebo ještě lépe daňového poradce. Stejně jako ten finanční dovede ušetřit mnoho času a ve výsledku i peněz, protože se vyvarujete drahých chyb (penále) a nezaplatíte na dani tolik (více vyděláte).
