V minulosti bylo pro běžné klienty těžké mezi s sebou porovnávat jednotlivé podílové fondy či obdobné investice. Málokdo věděl (a ví), co znamená ukazatel beta či alfa, zda je dobré mít Sharp ratio vysoké či nízké či co obnáší durace portfolia. Pro zjednodušení porovnání investic a jejich rizikovosti se EU rozhodla zavést Syntentický ukazatel rizika a výnosu neboli SRRI.
Za výpočtem SRRI stojí poměrně podrobná metodologie, která naštěstí laiky nemusí tolik zajímat. Důležité je vědět, že SRRI dělí fondy do 7 tříd na základě minulé volatility (kolísavosti). Na konci článku to upřesňuji, ale pro běžnou populaci platí, že volatilita = riziko. A z toho vychází právě stupnice SRRI. Pokud má investice hodnotu 1, má úplně minimální kolísavost. Naopak hodnota 7 značí nejvyšší možnou kolísavost.
V praxi obvykle platí následující:
- Velmi konzervativní hodnoty peněžního trhu
- Fondy peněžního trhu, velmi konzervativní dluhopisové fondy
- Dluhopisové fondy
- Rizikovější dluhopisové fondy nebo smíšené fondy
- Defenzivnější/diverzifikované akciové fondy
- Agresivnější/méně diverzifikované akciové fondy
- Exotičtější investice, alternativní fondy
Výhody a nevýhody
Ukazatel SRRI je skvělý v tom, že pakliže řešíme komplikovanější produkt, jedním pohledem jsme schopni jej orientačně zařadit na škále kolísání/rizika. V praxi najde uplatnění hlavně u produktů jako investiční životní pojištění, různé investiční certifikáty, garantované fondy, produkty s opcemi apod. Tyto produkty mají často podmínky napsané na několika desítkách stran a SRRI pomůže v rychlé zorientování se.
Využít jej můžeme i u jednodušších investic jako běžné podílové fondy. I zde nám pomůže fond rychle zařadit. Skvělý je ukazatel především pro nezkušené investory, pomůže jim pohlídat, že to s rizikem nepřeženou.
Jak to tak u zjednodušující ukazatelů bývá, i tento má mouchy a není jich zrovna málo. Jednak za ním stojí statistika a ta se dívá do minulosti, a to pouze na posledních 5 let. Pokud budeme mít na trhu abnormálně klidné období, fondy mohou cestovat na stupnici níže a vy si tak koupíte dluhopisový fond rizikovějších (např. high-yield dluhopisů), který spadl do 3, přičemž běžně by měl být v 4. Funguje to i opačně, při větším neklidu na trzích a kolísání se mohou některé fondy na stupnici jevit rizikověji, než je opravdu dlouhodobý průměr.
Vzorec na výpočet má ještě jednu chybu. Měří kolísání na obě strany. Bere se v úvahu propad i růst a obojí má stejnou váhu. Jinými slovy to, že fond za rok vyrostl o 20 % mu zvyšuje rizikovost stejně jako kdyby se o 20 % propadnul. Jsem si však jistý, že směry pohybu budou investoři vnímat jinak v realitě a jinak ve vzorci.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že ukazatel SRRI určitě není všespásný a měří pouze volatilitu. Nezajímá ho nákladovost fondu, portfolio manažer, nad/podvýkonnost a další důležité ukazatele. Nelze si proto říci, že se mi do portfolia hodí fond s hodnotou 5 a vybrat jej náhodně.
Také je určitě dobré připomenout, že vyšší kolísavost se nerovná vyššímu riziku. Zejména pro dlouhodobé cíle jsou typicky bezpečnější fondy s vyšší kolísavostí, poněvadž v průměru více vydělávají. Riziko je za mě vhodné měřit optikou toho, zda mi investice umožní co nejbezpečněji splnit cíl.
Znáte ukazatel SRRI? Jaký váš produkt má nejvyšší hodnotu?
