Na následujících řádcích jsem se pokusil udělat souhrn toho, jak přistupovat k danění investic, pakliže jste fyzická osoba – zaměstnanec a OSVČ. Zaměřím se na běžné investice typu podílové fondy, akcie, dluhopisy či např. terminovaný vklad/spořící účet (i když to už není investování). Článek věnovaný např. kryptoměnám či nemovitostem napíši v budoucnu. Předem upozorňuji, že nejsem daňový poradce a na rozdíl od osobních financí nejsem oprávněn ohledně daní radit.
V souvislosti s investicemi mohou nastat 2 základní situace:
- Není třeba nic řešit – tj. není třeba nic uvádět do daňového přiznání (DP)
- máte povinnost uvést údaje související s investováním do daňového přiznání, potencionálně vzniká daňová povinnost
Vše se řídí Zákonem č.586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Častým případem, kdy daně nemusíte řešit, je uplatnění tzv. srážkové daně ve výši 15 %. Daň za vás totiž automaticky odvede ten, u nějž vám vznikl daný příjem.
V praxi se typicky jedná o:
- úroky na spořícím účtu, stejně jako výběr z něj
- výnos na termínovaném účtu, stejně jako výběr z něj
- úroky z dluhopisu, pakliže je společnost daňovým subjektem v ČR
- dividenda z akcie, pakliže je společnost daňovým subjektem v ČR
- úroky ze stavebního spoření, stejně jako výběr z něj
Příjmy z prodeje cenných papírů
V rámci Příjmu z prodeje cenných papírů (akcie, dluhopisy, podílové listy, ETF) je důležité sledovat hranici 100 000 Kč. Pakliže ve zdaňovacím období prodáte cenné papíry (CP) za méně než 100 000 Kč, není třeba podávat daňové přiznání, respektive to do něj uvádět. Upozorňuji, že se jedná o příjem, nikoliv o zisk. Příjem může vzniknout i při rebalancování portfolia, kdy dochází k odprodeji cenných papírů a nakupují se jiné. Dále podotýkám, že příjem z prodeje se sčítá za celý rok.
U prodeje CP současně platí časový test 3 roky. Pokud tedy daný CP držíte více než 3 roky a prodáte jej, do DP není třeba nic uvádět, a to ani když je překročena hranice 100 000 Kč z prodeje. Pozor, 2 prodáváte-li ale více CP a některé z nich časový test nesplní, sčítá se příjem ze všech a vy tak kvůli překročení hranice 100 000 Kč DP podat musíte.
Pokud překročíte hranici 100 000 Kč a současně nesplníte časový test, do DP je nutné uvést informace o prodeji. Data se v tomto případě zapisují do přílohy 2 s označením D. Do výdajů se uvádí pořizovací cena CP. Pokud jste prodejem realizovali zisk, je třeba jej danit 15% daní.
Pojďme si uvést několik případů:
- V roce 2017 jsem za 400 000 Kč nakoupil ETF. V roce 2023 jsem jej prodal za 700 000 Kč. Příjem z prodeje byl 700 000 Kč, což je více než 100 000 Kč, které povoluje zákon. Ale splňuji časový test (doba držby déle než 3 roky), tj. do DP neuvádím a zisk danit nemusím.
- V roce 2022 jsem nakoupil akcie ČEZu za 70 000 Kč, o rok později prodávám za 99 000 Kč. Nedodržel jsem časový test, ale příjem z prodeje cenných papírů je méně než 100 000 Kč, tj. do DP neuvádím, zisk nedaním.
- V roce 2021 jsem investoval do ETF přes platformu Edward (či Portu a jiné) 500 000 Kč, v roce 2023 vybírám 750 000 Kč. Jsem povinen vše uvést do DP, protože příjem z prodeje byl 750 000 Kč, a navíc jsem nedodržel časový test. Budu danit zisk (250 000 Kč) 15% daní.
- V roce 2022 jsem koupil dluhopis za 150 000 Kč. 2023 prodávám za 125 000 Kč. Příjem přesahuje 100 000 Kč a nesplnil jsem časový test, tj. uvádím do DP. Zisk je ale záporný. tudíž nic danit nemusím.
- V roce 2015 jsem nakoupil podílové listy podílového fondu za 150 000 Kč. Další listy jsem přikoupil v roce 2022 a to za 75 000 Kč. V roce 2023 jsem odprodal původní listy za 200 000 Kč a dále i ty nové za 99 000 Kč. Na těch starých je splněn časový test a na nových jsem nepřekročil hranici 100 000 Kč. Ale je třeba sečíst příjem z prodeje všech CP, tudíž můj celkový příjem byl 299 000 Kč – musím podat DP a zisk z těch nových CP zdanit.
Ostatní příjmy
Vzhledem k tomu, že s klienty často využíváme různé investiční platformy, uvedu zde i návod na danění souvisejících příjmů a to:
- Příjmy z úročené hotovosti
- Příjmy z měnového zajištění
U těchto dvou kategorií opět existuje možnost osvobození, a to při splnění následujícího: Není třeba podávat DP, pakliže součet jiných zdanitelných příjmů (neosvobozené příjmy z prodeje CP + příjmy z úročené hotovosti + příjmy z měnového zajištění + příjmy z pronájmu + z podnikání + z kapitálového majetku atd.) je nižší než:
- 20 000 Kč u zaměstnanců
- 50 000 Kč u OSVČ v režimu paušální daně
- 50 000 Kč u důchodců
Všichni ostatní musí podat DP a pokud vznikne zisk, zdanit jej. Většina OSVČ (mimo těch v režimu paušální daně) tedy bude tyto ostatní příjmy danit, protože se nevyhnout povinnosti podat DP.
U příjmů z měnového zajištění jsou zisky příjmem, ztráty pak výdajem. Vše se uvádí do přílohy F (jiné ostatní příjmy), je vhodné ručně dopsat „měnové zajištění“. Zisk se daní 15% daní.
Příjmy z úročené hotovosti jsou úroky. Píší se přímo do DP do řádku 38. Celkový rok se daní 15 %, neponižuje se o výdaje.
Tipy a na co si u danění investic dát pozor:
- Zaměstnanci standardně podávají pouze roční zúčtování daně, nikoliv DP
- Pokud další příjmy u OSVČ překročí 50 000 Kč, musí podat DP – tím ztrácí výhodu paušální daně pro další rok
- Jakmile podáváte DP, příjmy, respektive zisk, z úročené hotovosti či měnového zajištění daníte bez ohledu na jejich výši (i kdyby to bylo 100 Kč)
- Pokud mají manželé majetek v rámci SMJ, může výše uvedené příjmy danit kterýkoliv z nich
- Pro OSVČ v režimu paušální daně doporučuji nepoužívat měnové zajištění a dávat pozor na
rebalancování, dále pozor na úroky z úročené hotovosti
